Próza si poprvé odnesla dva Pulitzery

Jedna z Pulitzerových cen se každoročně udílí za prózu (Pulitzer Prize for Fiction), letos ovšem byly vůbec poprvé v této kategorii udělena hned dvě ocenění – Barbaře Kingsolver za román Demon Copperhead a Hernanu Diazovi za román Trust.

Spisovatel argentinského původu Hernan Diaz (* 1973) zaujal letošní pětičlennou porotu – v níž zasedl i dvojnásobný laureát Pulitzerovy ceny Colson Whitehead – románem Trust (2022), který inovativním způsobem vypráví o vzestupu a pádu vlivné rodiny v New Yorku 20. let 20. století. Jedná se o druhý román oceňovaného autora, jehož dílo na překlad do češtiny zatím teprve čeká. Už první Diazova próza In the Distance (2017), líčící příběh švédského emigranta Håkana, který je během cesty do Spojených států v polovině 19. století odloučen od svého bratra a vypraví se jej hledat, se dočkala velmi kladného přijetí a kromě jiných ocenění také nominace na Pulitzerovu cenu.

Tu tedy nakonec získal za čtyřsetstránkový román Trust, s nímž se předtím probojoval na longlist Bookerovy ceny. Autor v něm odhaluje tajemství americké prosperity na počátku 20. století, kterou reprezentuje rychlý společenský vzestup bohatnoucího finančníka a jeho záhadným talentem obdařené manželky. Poutavý a barvitý román prý v každé ze svých čtyř částí úspěšně vyvrací čtenářská očekávání a zároveň vzdává hold literárním velikánům od Henryho Jamese až po Jorgeho Luise Borgese. V současné době podle knihy vzniká minisérie v produkci HBO, kde by měla jednu z rolí ztvárnit Kate Winslet.

Americká spisovatelka a esejistka Barbara Kingsolver (* 1955), mj. autorka oceňovaného bestselleru The Poisonwood Bible (1998), není tuzemským čtenářům úplně neznámá – v roce 2011 se českého vydání dočkal její román Lakuna (nakl. Jota) v překladu Simonety Dembické, za který autorka o rok dříve obdržela prestižní britské ocenění Women’s Prize for Fiction. Rozsáhlý román, který čítá přes 500 stran a jehož protagonistou je fiktivní umělec Harrison Shepherd, vypráví o dramatických událostech první poloviny 20. století a s nimi souvisejících proměnách našeho světa a také o tom, jak se dějiny mohou podepsat na osudu jednoho konkrétního člověka.

Hlavní hrdina pátrající po vlastní identitě nachází útočiště v knihách a později v psaní deníku. Jeho život by nejspíš vypadal docela jinak, kdyby ho kdysi matka Mexičanka neodvezla do své rodné země, když opouštěla Harrisonova otce americké národnosti s jedním bohatým mexickým průmyslníkem. Putování mezi Mexikem a Spojenými státy americkými, k němuž jsou oba odsouzeni, je zároveň cestou mezi válkou a revolucí, fašismem a komunismem. A právě ve 30. letech, kdy příběh začíná, obě země zasahují velké dějinné erupce. Důmyslně zkonstruovaná zápletka přivádí hrdinovi do cesty řadu významných umělců, ale i politiků: setkává se s Diegem Riverou, Fridou Kahlo, ale i Lvem Trockým nebo Johnem Edgarem Hooverem během „mccarthyovského honu na čarodějnice“. Harrison Shepherd je nakonec v Americe úspěšný, i když mu ke štěstí stále něco chybí. Třeba ten dávno ztracený deník, který si vedl a kvůli němuž nedokončil své poslední dílo. Tato zásadní „lakuna“ (mezera) se autorce stala klíčovou metaforou nejen pro „bílá místa“ v životě fiktivního umělce, ale i pro některé „mezery“ v našich dějinách a osudech.

Román Demon Copperhead (nakl. Harper) z roku 2022 odkazuje již svým názvem ke klasickému dílu Charlese Dickense David Copperfield, o jehož moderní pojetí ve své knize autorka usilovala. Příběh odehrávající se v amerických kulisách líčí osud chlapce, jenž se narodil dospívající svobodné matce a který nemá nic vyjma po otci zděděného půvabu, neobvyklého důvtipu a tuhého kořínku. Je nucen postavit se nebezpečím moderní pěstounské péče, dětské práci, závislosti, tragickým láskám a zdrcujícím ztrátám. Když Charles Dickens napsal před mnoha desetiletími Davida Copperfielda, odkryl v moderní společnosti řadu problémů, z nichž mnohé dosud nejsou uspokojivě vyřešeny. Barbara Kingsolver, která přesadila zápletku viktoriánského románu na současný americký jih, se mohla opřít nejen o Dickensův spravedlivý hněv i hluboký soucit, ale především o jeho víru v sílu dobrého příběhu a jeho moc změnit lidský osud.