Skrytý vědecký bonus z přistání návratové kapsle sondy OSIRIS-REx

Věděli jste, že když se na Zemi řítilo návratové pouzdro mise OSIRIS-REx, tak se k nebi vyslala flotila balónů a na povrchu pobíhala celá řada vědců a vědkyň okolo zvláštních zařízení? Proč? Jo, tak tohle je pecka příběh :) krátký #vesmírníček

Návratové pouzdro se totiž vřítilo do pozemské atmosféry rychlostí 12 kilometrů za sekundu. Což je vlastně docela blízko obvyklým rychlostem, kterými se do naší atmosféry noří asteroidy. U nich je to ca 17 km/s (ale mohou se tam vřítit taky třeba rychlostí až 70 km/s).

Měli jsme tak docela unikátní možnost detailně prozkoumat, co se stane, když nějaký objekt vstoupí vysokou rychlostí do atmosféry. A tím mnohem lépe pochopit, jak vypadá interakce mezi asteroidem a okolním vzduchem. Ano, nebylo to poprvé, co to někdo zkoumal.

Už se tomu věnoval japonský tým, když se vracely na Zemi sondy Hayabusa a Hayabusa 2. Jenže tato tělesa byla o dost menší, než návratová kapsle mise OSIRIS-REx. Někteří z japonských vědců proto tak vyrazili do amerického Utahu, aby návrat mohli zaznamenat.

K nebi byla proto vyslána flotila balónů vybavená senzory na detekci infrazvuku. Tedy druh akustického vlnění, u kterého je frekvence tak nízká, že ho lidské ucho není schopné zaznamenat. Neslyšíme ho tak. Přesto kolem nás často vzniká.

Na povrchu byla pro změnu rozmístěná síť seismických stanic, které měly úkol zaznamenat sonická třesk navrátivšího se pouzdra. A pak se jen čekalo. Na to, až návratové pouzdro OSIRIS-RExu vstoupí do atmosféry a proletí jí.

A pecka je, že všechno fungovalo, jak mělo a vědci a vědkyně byli schopni vytoužená data získat! Zatím není moc jasné, co přesně ukazují (to si budeme muset počkat na vydání vědeckých studií, které z nich budou vycházet), ale očividně to byl úspěch ;)

Z návratu vzorků planetky Bennu tak vytřískáme i mnohem lepší porozumění toho, co se děje s asteroidy, které si to zamíří do atmosféry Země. A to se vyplatí!