V hlavní roli STRATKOM - díl první. Posvítili jsme si na Foltýnův tým pro vládní propagandu. Kdo, co a za kolik má dělat?

Na konci května oznámila vláda, že zřídila post vládního koordinátora strategické komunikace a do funkce jmenovala plukovníka Otakara Foltýna. Mainsteram v průběhu následujících týdnů zjišťoval, jak má celý plán strategické komunikace pod Foltýnovým vedením fungovat. Oznámení o zřízení této pozice totiž od počátku vzbuzuje celou řadu otázek, ať už organizačních, právních či koncepčních.

Vláda nejdříve oznámila, že pro potřeby strategické komunikace rozšíří na Úřadě vlády speciální tým, který se této agendě bude věnovat, ale až teprve o několik týdnů později vyšlo najevo, že Otakar Foltýn není součástí tohoto týmu a že se nestane ani jeho vedoucím. Tuto informaci přinesl Mainstream jako první, zveřejnila jsem ji v Deníku TO spolu s dalšími detaily, jak má odbor fungovat.

Na tomto místě najdete všechny další texty, které jsem na toto téma napsala. A budou přibývat další. Téma “strategická komunikace vlády” totiž při hlubším zkoumání otevírá stále další a další perspektivy zkoumání. Včetně té hlavní - odkud se toto téma vzalo a kdo je opakovaně nastoluje jako problém.

• 1.DÍL - publikováno v Deníku TO 5.8.2024

Posvítili jsme si na Foltýnův tým pro vládní propagandu. Kdo, co a za kolik má dělat?

Nový vládní koordinátor pro strategickou komunikaci Otakar Foltýn před pár dny oznámil, že už má sestavený “malý tým” a symbolicky 21. srpna hodlá na sítích zahájit kampaň k výročí invaze “založenou na pozitivních hodnotách”. Deník TO zjišťoval, koho si Foltýn do týmu vybral a jak má vlastně fungovat.

S dotazy, zda byla na tato místa vypsána výběrová řízení, jak budou členové týmu ohodnoceni, jaké budou jejich kompetence a odpovědnost, co bude náplní jejich práce a jaká bude struktura nově vzniklého útvaru, jsme se na základě Zákona o svobodném přístupu k informacím obrátili na Úřad vlády. Ten nám ve své odpovědi sdělil, že novou ředitelkou Odboru strategické komunikace na Úřadu vlády se stala s účinností od 15. července Adriana Dergam. 

Dergam je bývalá redaktorka zahraniční redakce České televize a pozdější ředitelka korporátní komunikace a společenské zodpovědnosti ve firmě Vodafone. S dezinformacemi bojovala už jako projektová manažerka CEDMO, což je Středoevropská observatoř digitálních médií při Univerzitě Karlově podporovaná z grantů Evropské Unie. (Hlavním koordinátorem CEDMO je Václav Moravec.) 

Odbor strategické komunikace na Úřadě vlády vznik k 1. 7. 2024 a je pro něj vyčleněno  celkem 13 pracovních pozic. Vládní zmocněnec Foltýn se zaměstnancem Úřadu vlády ale nestane. Podle dřívějšího oznámení premiéra Fialy je Foltýn, který je zaměstnán ve Vojenské kanceláři prezidenta republiky, ze své funkce na Hradě dočasně uvolněn, aby se mohl naplno věnovat práci vládního koordinátora. Mluvčí Úřadu vlády Lucie Ješátková dodala, že Otakar Foltýn je pro tuto funkci odvelen na šest měsíců od 30. května 2024. Sám Foltýn na sociálních sítích napsal, že jeho funkce je neplacená. 

Třináct mazaných

Kromě koordinátora Foltýna a šéfky odboru Dergam, budou třináctičlenný tým na Úřadu vlády řídit ještě další dva lidé. V rámci Odboru strategické komunikace totiž vzniklo ještě Oddělení tvorby a organizace, jehož vedoucím byl jmenován Jozef Dobrík – grafický designér, známý z kampaně Dárek pro Putina, kde se shromažďovaly finanční dary na zbraně pro Ukrajinu. A dále bylo ustaveno ještě Oddělení plánů a analýz, jehož vedoucím  se stal Jakub Podroužek. Třináctičlenný tým bude mít tedy tři vedoucí pracovníky a jednoho koordinátora.

Z odpovědi, kterou jsme dostali z Úřadu vlády, jsme dále vyčetli, že Odbor strategické komunikace naváže na práci mezitím zrušeného Oddělení strategické komunikace. Připomeňme, že Oddělení strategické komunikace zakládal na jaře 2022  předchozí vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma. Za Michala Klímy mělo Oddělení strategické komunikace čtyři zaměstnance na plný úvazek. Všichni teď přecházejí z Oddělení strategické komunikace pod Odbor strategické komunikace. Jedinou výjimkou je dosavadní šéf Oddělení strategické komunikace Pavel Lupjan, který pracovní poměr na Úřadu vlády na vlastní žádost ukončil k 30. červnu.  

Jména řadových členů týmu se nedozvíme

Jména řadových zaměstnanců, kteří doplní Foltýnův tým, Úřad vlády sdělit odmítl. Odkázal se na ochranu osobních údajů a argumentoval také obavami o jejich bezpečnost vzhledem k agendě, kterou budou vykonávat.  V Rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti se mimo jiné uvádí, že zveřejnění jmen zaměstnanců by mohlo znamenat, že budou vystaveni negativním vnějším útokům, což by jim mohlo způsobit citelný zásah do soukromí.

“Např. sdělení a zveřejnění požadovaných informací by mohlo dotčeného zaměstnance poškodit ve společnosti včetně negativního odrazu ve veřejném mediálním prostoru a ve vztahu k dezinformační mediální scéně, a v důsledku toho i v osobním či rodinném životě, a případně by mohl jejich nesprávný či nepřesný výklad vést ke zpochybňování jím vykonávané práce,” píše Úřad vlády.

Obešli se bez výběrka

Výběrová řízení na nově obsazovaná místa se nekonala. Úřad vlády na náš dotaz uvedl, že výběrové řízení není povinné a že “zaměstnanci jsou vybíráni na základě kvalifikačních předpokladů a dalších požadavků zaměřených na odbornost a erudici v oboru.” 

Zajímali jsme se také o to, jak budou noví zaměstnanci ohodnoceni a dozvěděli jsme se, že “mzdové náklady na provoz Odboru strategické komunikace státu budou vynaloženy dle schváleného rozpočtu, kde je stanoven průměrný plat v kapitole Úřadu vlády. Zaměstnanci budou zařazeni do platových tříd dle náročnosti vykonávaných činností.”

Konkrétní částky Úřad vlády nesdělil. To jsme předpokládali, a proto jsme se rovnou zeptali, jaké byly mzdové náklady vynaložené na zaměstnance již zrušeného Oddělení strategické komunikace od doby vzniku tohoto útvaru. “Náklady na platy v roce 2022 (útvar vznikl 1. červenci 2022, místa byla obsazována postupně) byly ve výši 1 048 381 Kč, v roce 2023 byly ve výši 2 961 830 Kč a v roce 2024 (leden – červen) činily 1 591 494 Kč. “

Jelikož zmíněný útvar zaměstnával čtyři osoby na plný úvazek, prostým vydělením vychází průměrný náklad na plat jednoho zaměstnance v roce 2023 zhruba 62 tisíc korun měsíčně. Roční výdaj na 13 zaměstnanců při zachování stejných průměrných nákladů na osobu pak vychází okolo deseti milionů korun. 

“Tým je malý, velikostí nesrovnatelný s útvary, které mají státy, kde strategická komunikace funguje. Ale povedlo se získat a spojit mimořádně schopné a silné osobnosti. Takže tým je podle mých představ, a jestli se nedostaví výsledky, je to má vina, ne jejich,“ řekl Otakar Foltýn před pár dny ČTK. 

Otakar Foltýn zjevně již dnes připouští, že jeho práce možná nepřinese kýžený výsledek. Není divu. Jeho předchůdce Michal Klíma ve funkci pohořel. Zhruba po roce vláda jeho pozici bez náhrady zrušila. Podle kritiků neměl viditelné výsledky žádné. “Nebylo jasné, co by vlastně měl Klíma dělat,“ hodnotil jeho působení mediální expert Filip Rožánek pro Český rozhlas. „Půl roku vysvětloval, co dělat nebude.” 

Co dokázal Klíma

Troufáme si říct, že jediným viditelným výsledkem Klímova týmu zvaného Stratkom byla kampaň Deštník proti drahotě z podzimu 2022. Zmocněnec Klíma si v médiích pochvaloval, že se mu podařilo přesměrovat peníze na státní inzerci i do jiných médií, než vydávaných společnostmi Mafra a CNC, jak tomu bylo za éry premiéra Babiše, což je chvályhodné. Co ale nevysvětlil bylo, proč vlastně kampaň, která pouze informovala občany o tom, kde si mají požádat o sociální  podporu, pokud je zaskočily vyšší výdaje na energie, patří do sféry “strategické komunikace státu” a proč kvůli této agendě, která spadá do standardní komunikace MPSV a Úřadů práce,  bylo třeba zakládat nové oddělení na Úřadu vlády. 

Ústředním prvkem kampaně byl údajně webový portál Destnikprotidrahote, který měl “představit formy vládní pomoci a odkazy na příslušné formuláře, na základě kterých je možné o podporu žádat.” Tento “ústřední bod” byla ve skutečnosti banální webová nástěnka, kterou průměrný programátor spíchne za pár hodin za nižší desítky tisíc. Stránka navíc jen duplikovala běžně dostupné informace například o tom, že si v případě nouze lze požádat o sociální dávku na bydlení či dětské přídavky.

Tyto informace se v rámci kampaně komunikovaly i skrze média. Cílem kampaně za 24 milionů korun bylo nasměrovat občany v nouzi na Úřady práce, které ovšem mezitím kolabovaly a vyčerpaní zaměstnanci, kteří kromě návalu práce bojovali s nefunkčním počítačovým systémem, kvůli tomu dokonce v zoufalství sepsali vládě petici, v niž prosili o důstojné pracovní podmínky, například placené přesčasy. Celé znění petice si lze přečíst ZDE.