V hlavní roli STRATKOM - díl druhý. Svině sem, svině tam. Plukovník Foltýn strategicky komunikuje

Na konci května oznámila vláda, že zřídila post vládního koordinátora strategické komunikace a do funkce jmenovala plukovníka Otakara Foltýna. Mainsteram v průběhu následujících týdnů zjišťoval, jak má celý plán strategické komunikace pod Foltýnovým vedením fungovat. Oznámení o zřízení této pozice totiž od počátku vzbuzuje celou řadu otázek, ať už organizačních, právních či koncepčních.

Vláda nejdříve oznámila, že pro potřeby strategické komunikace rozšíří na Úřadě vlády speciální tým, který se této agendě bude věnovat, ale až teprve o několik týdnů později vyšlo najevo, že Otakar Foltýn není součástí tohoto týmu a že se nestane ani jeho vedoucím. Tuto informaci přinesl Mainstream jako první, zveřejnila jsem ji v Deníku TO spolu s dalšími detaily, jak má odbor fungovat

V dalším díle, který vyšel v srpnovém tištěném “Tóčku” jsem řešila vývoj, jak STRATKOM vznikal a kam se posunul od dob Michala Klímy.

Na tomto místě najdete všechny další texty, které jsem na toto téma napsala. A budou přibývat další. Téma “strategická komunikace vlády” totiž při hlubším zkoumání otevírá stále další a další perspektivy zkoumání. Včetně té hlavní - odkud se toto téma vzalo a kdo je opakovaně nastoluje jako problém.

• Díl druhý - publikováno v srpnovém vydání měsíčníku TO

Svině sem, svině tam. Plukovník Foltýn strategicky komunikuje

Na úřadě vlády vzniká nový Odbor strategické komunikace, jenž bude podléhat novému vládnímu koordinátorovi pro strategickou komunikaci Otakaru Foltýnovi.  Deník TO zjišťoval, kdo se stane součástí Foltýnova týmu. Úřad vlády ale jména zaměstnanců odboru odmítl sdělit s tím, že by  to mohlo vytvořit jejich negativní mediální obraz, což by je v konečném důsledku mohlo poškodit v osobním či rodinném životě. 

Odbor strategické komunikace na Úřadě vlády vznik k 1.7. 2024 a je pro něj vyčleněno  celkem 13 pracovních pozic.  Šéfkou odboru byla jmenována Adriana Dergam, bývalá redaktorka zahraniční redakce České televize a pozdější ředitelka korporátní komunikace a společenské zodpovědnost ve Vodafone. S dezinformacemi bojovala už jako projektová manažerka CEDMO, což je Středoevropská observatoř digitálních médií při Univerzitě Karlově podporovaná z grantů Evropské Unie. (Hlavním koodinátorem CEDMO je Václav Moravec.) 

Kromě ní budou tým zvaný Stratkom řídit ještě další dva lidé. V rámci Odboru strategické komunikace totiž vzniklo ještě Oddělení tvorby a organizace, jehož vedoucím byl jmenován Jozef Dobrík - grafický designér, známý z kampaně Dárek pro Putina, kde se shromažďovaly finanční dary na zbraně pro Ukrajinu. A dále bylo ustaveno ještě Oddělení plánů a analýz, jehož vedoucím  se stal Jakub Podroužek. Třináctičlenný  tým bude mít tedy tři vedoucí pracovníky a jednoho koordinátora.

Všechna místa byla obsazena bez výběrového řízení. Zaměstnanci byli podle  sdělení Úřadu vybíráni “na základě kvalifikačních předpokladů a dalších požadavků zaměřených na odbornost a erudici v oboru.” 

Ochrana zbabělosti

Jména řadových  zaměstnanců, kteří doplní Foltýnův tým, u nichž není jasné, na základě jakých kritérií byli vybráni, Úřad vlády sdělit odmítl. Odkázal se na ochranu osobních údajů. Argumentoval také obavami o jejich bezpečnost vzhledem k agendě, kterou budou vykonávat.  V rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti se mimo jiné uvádí, že zveřejnění jmen zaměstnanců by mohlo znamenat, že budou vystaveni negativním vnějším útokům, což by jim mohlo způsobit citelný zásah do soukromí. “Sdělení a zveřejnění požadovaných informací by mohlo dotčeného zaměstnance poškodit ve společnosti včetně negativního odrazu ve veřejném mediálním prostoru a ve vztahu k dezinformační mediální scéně, a v důsledku toho i v osobním či rodinném životě, a případně by mohl jejich nesprávný či nepřesný výklad vést ke zpochybňování jím vykonávané práce,”  obává se Úřad vlády.

“To jsou emotivní spekulace,” namítá vedoucí katedry soukromého práva a civilního procesu na Právnické fakultě Univerzity Palackého Ivo Telec. “Podobné  argumenty by musel Úřad vlády doložit důkazy. Ústava tady není od toho aby chránila pocity úředníků a veřejný zájem není ochrana zbabělosti. Pokud dotyčný zaměstnanec není policejním agentem v utajení podle trestního práva, má smůlu. Úřad vlády ovšem nesmí žádné operativně-pátrací prostředky používat. Naopak musí být transparentní. ” říká Ivo Telec. 

Je to už třetí případ, kdy se nějaká skupina lidí ohání ochranou veřejného zájmu, ale operuje v utajení, protože se bojí těch, které má údajně chránit, tedy občanů . Jde jednak o  tajné hnutí Čeští elfové,  kteří údajně  bojují proti cizím dezinformačním kampaním na českém internetu.  Druhou skupinou je Iniciativa Sníh, která pro blaho občanů šíří osvětu v oblasti zdravotnictví tak vehementně, že se  jednatelům této neziskovky podařilo přesvědčit dokonce soud, že mají o sebe takový strach, že je nutné před veřejností v rejstřících  skrýt jejich totožnost, (Deník TO tento případ podrobně popsal v článku Utajené bratrstvo zploštěné křivky.) 

A třetím je zmíněné vládní  oddělení Stratkom. V  tomto případě ovšem bizarnost dosáhla vrcholu, protože  v utajení mají  komunikovatí s občany přímo zaměstnanci státu  placení z peněz těchto občanů. Problematický je i slovník, jakým Úřad vlády svoje rozhodnutí zdůvodňuje.:”Úřad vlády nezpochybňuje právo veřejnosti být obecně informován o jeho zaměstnancích, nicméně toto právo, vycházející z čl. 17 Listiny… nemůže být bezbřehé,” píše se v odůvodnění. 

Úředník nebo politruk?

“Tohle by se v devadesátkách nemohlo stát ani omylem, tento normalizační slovník se ze zákonných norem po roce 89 pečlivě odstraňoval. ´´Vaše práva nejsou bezbřehá-  to je slovník politruka a přestože od roku 89  už uplynulo víc než 30 let, je vidět, že základní premisa, tedy, že stát musí být vůči občanům otevřený, protože občanům slouží, úředníkům stále nepřešla do krve,” říká Telec. Deník TO podá vůči zmíněnému rozhodnutí odvolání a bude se dále dožadovat odpovědi. 

Nejasné jsou ale  i kompetence tohoto odboru. Na Úřadě vlády bude strategickou komunikaci řídit Adriana Dergam, ovšem meziresortně ji bude koordinovat  plk.Otakar Foltýn, bývalý šéf Vojenské policie, který po rozkolu s ministryní Janou Černochovou  přešel do Vojenské kanceláře prezidenta republiky.  Foltýn se ale  zaměstnancem Úřadu vlády nestane, Mluvčí Úřadu Lucie Ješátková uvedla, že  Otakar Foltýn je z Vojenské kanceláře jen dočasně - na šest měsíců - odvelen. 

Na Úřadu vlády přitom ale stále platí vnitřní předpis č. 10/2015  závazný pro všechny zaměstnance, podle něhož veškeré mediální výstupy (kromě několika přesně vyjmenovaných osob) podléhají Odboru komunikace. Jinými slovy, zaměstnanci Odboru strategické komunikace, včetně Adriany Dergam, nemohou s médii  samostatně strategicky komunikovat, neboť výstupy Odboru strategické komunikace musí schvalovat Odbor komunikace. 

To ovšem neplatí pro Otakara Foltýna , který který není zaměstnancem Úřadu vlády, a tudíž  tamní Odbor komunikace  za jeho výstupy odpovědnost nenese.  Což je trochu problém, protože strategická komunikace Otakara Foltýna mezitím nabrala poněkud nečekaný směr. 

Svině sem, svině tam

Na diskuzi s občany s názvem „Pravda není jenom slovo“, která probíhala ve Slavonicích,  použil tento vládní úředník označení „svině a nepřátelé vlastního státu“. Těmito výrazy označil bez bližšího upřesnění  “občany sympatizující s Putinovým režimem” a doporučoval proti nim „příkop a karanténu”. Diskusi sledovaly Parlamentní listy, které z ní přinesly podrobnou reportáž,  Ještě předtím zase na konferenci v Poslanecké sněmovně tvrdil, že  pokud někdo jeho práci vnímá jako cenzuru, pak takový člověk  “prosazuje ruský narativ, jedná proti vlastnímu státu a je kolaborantem současného kremelského režimu proti zájmům České republiky."

Zatímco se veřejnost dohaduje, zda vládní úředník může části občanů říkat svině či kolaboranti, otázka, která je na stole zní - co je to vlastně strategická komunikace státu? Vláda dosud neřekla, co si pod tímto pojmem představuje. Předchůdce Foltýna Michal Klíma si na této misi vylámal zuby.  Podle komentátorů to ale ani jinak nemohlo dopadnout, neboť nebylo jasné, co přesně má dělat. Jeho výsledky byly mediálně kritizovány, paradoxně vláda ho odvolala s tím, že svou misi splnil.  Náhle, opět po roce, do podobné funkce vláda dosazuje nového člověka, opět - aniž  by upřesnila, co po něm vlastně chce.  Foltýn si svou funkci evidentně vykládá po svém, přičemž  jeho dosavadní počínání vzbuzuje oprávněné obavy, zda je jakékoliv činnosti, která by se dala označit jako “strategická”, vůbec schopen. 

“Teď  trochu ubereme,” slibil  naštěstí Foltýn v rozhovoru pro ČTK  “Přidáme pozitivní témata, primárně založená na poziivních hodnotách. S týmem už je možná komunikace založená na datech a na využití sociálních sítí.”

Foltýn se netají tím, že právě sociální sítě hodlá ke komunikaci využívat především. V tom ale ostře naráží na mediální znalce, kteří nad jeho představami o mediální komunikaci kroutí bezmocně hlavou. Tyto informace z kuloárů nám nakonec neochotně potvrzuje i dosavadní šéf Oddělení strategické komunikace Pavel Lupjan, kterého na Úřad vlády přivedl Michal Klíma a který k 30. červnu ve funkci skončil. 

Ota Foltýn jako Leoš Mareš

“Jestli nakonec bude nebo nebude komunikovat prostřednictvím klasických médií skutečně nevím, ale máte pravdu, že se několikrát na širším foru vyjádřil, že sociální sítě jsou dostatečným nástrojem pro strategickou komunikaci státu. A navíc že to musí být přirozené šíření, tedy nikoliv skrze placené příspěvky. Já tento názor jako odborník na komunikaci nesdílím, protože znám sílu klasických médií. A taky vím, že musíte být extrémně silná osobnost, abyste na sociálních sítích měla dostatečný počet sledovatelů, třeba  jako Leoš Mareš,  abyste mohla ovlivnit širokou veřejnost. V opačném případě budete ovlivňovat jenom svoji bublinu, což  znamená přesvědčovat přesvědčené,” říká Lupjan.

Prvním komunikačním tématem, které hodlá Foltýn zvednout, je odkaz 21.srpna “Vzhledem k ruské agresi na Ukrajině je to navýsost aktuální téma a tedy je jeho komunikování povinnost … ,”  říká, aniž by ovšem vysvětlil, proč je tato  historická události, kterou si lidé připomínají zcela spontánně, a o níž každý rok píší obsáhlé texty média sama od sebe, náhle strategickým tématem, které by měl od nynějška komunikovat speciálně zřízený odbor. 

“Tým je malý, velikostí nesrovnatelný s útvary, které mají státy, kde strategická komunikace funguje. Ale povedlo se získat a spojit mimořádně schopné a silné osobnosti. Takže tým je podle mých představ, a jestli se nedostaví výsledky, je to má vina, ne jejich," říká Otakar Foltýn a mezi řádky vlastně připouští,  že tápe, a že si výsledky zdaleka není jist. 

Na otázku, co je to strategická komunikace neumí jednoznačně odpovědět ani Pavel Lupjan. “Každý  si to představuje jinak. Klíčové je mít někoho,  kdo bude určovat témata  a vybírat  priority. Může to být i voják, proč ne?  Na druhou strau, takový člověk musí být schopen se vcítit do běžných lidí,” uvažuje nahlas. “Je třeba vytvořit nějakou entitu, která bude zodpovědná za určování těch témat. Ta tady není. V tu chvíli tuto entitu představuje plukovník Foltýn, který k tomu dostal mandát, ale když se ptáte, já si myslím, že by to měl být širší tým.” 

Kde je tady bunkr? 

Sám Lupjan vidí strategickou komunikaci jako příležitost vysvětlovat lidem například státní rozpočet  či nutnost digitalizace státu. To je ovšem dle Deníku TO mise předem ztracená, protože přípravu státního rozpočtu před občany úzkostlivě  tají sám ministr financí a například digitalizace stavebního řízení se právě nachází ve fázi “fiasko”. Deník TO se proto snažil  vypátrat, odkud se potřeba strategicky komunikovat vůbec vzala, když donedávna se s občany komunikovalo. jen zcela obyčejně, takříkajíc nestrategicky. 

“Projekt, jak má vypadat strategická komunikace státu, dostalo už za minulé vlády za úkol vytvořit ministerstvo obrany. Celou dobu sem jezdili a zřejmě stále jezdí pracovníci oddělení strategické komunikace britské vlády, kteří školí zdejší úředníky. Je to jakési předávání know how,” přibližuje motivaci bývalý vládní zmocněnec Michal Klíma. “ Britové nám to třeba připodobňovali k situaci za druhé světové války, kdy vláda informovala, kde mají najít bunkry a co mají dělat v případě útoku,”  dodává  Klíma.

Deník TO shledává, že  pokud by vláda chtěla předávat občanům tento typ informací, stačilo by najít někoho, kdo pamatuje brannou výchovu Čechů za minulého režimu. Britští úředníci zřejmě netuší, že zdejší systém byl natolik propracovaný, že ještě desítky let po válce věděl každý občan Československé socialistické republiky, kudy se při náletu dostat do nejbližšího protiletadlového krytu a každé dítko školou povinné umělo dle  zvuku sirény odlišit vzdušný poplach od chemického, v případě potřeby správně nasadit plynovou masku a zalehnout nohama k epicentru výbuchu. Pokud je toto strategická komunikace státu, mohli by zdejší pamětníci naopak školit britské úředníky. Na otázku Deníku TO, zda nás britští úředníci náhodou nepovažují za křováky, kterým je třeba bez ohledu na místní zvyklosti vysvětlovat naprosté banality, odpovídá Klíma poněkud vyhýbavě: Britský systém je prý úctyhodný, inspirace tamními  zkušenostmi cenná, ale nelze je bez rozmyslu přebírat, už proto, že tak mohutný útvar jako má k dispozici britská vláda v Česku nikdy nevznikne.

Vláda rozevírá Deštník

Sám Klíma vzpomíná, že strategická komunikace nebyla původně jeho hlavním posláním. Funkce se ujal hlavně proto, že se chtěl zasadit o zřízení zastřešujícího orgánu, jež měl podpořit česká  média oslabená po době covidové, kdy se jim ze strany státu nedostalo žádné pomoci.  Strategická komunikace po začátku války na Ukrajině ale nakonec převážila. 

“Vláda mě na začátku války pověřila strategickou komunikací ve věci ukrajinských uprchlíků a já jsem na to neměl ani jednoho člověka, pak se zřídilo na Úřadu vlády malé oddělení, kdy byli čtyři lidé v čele s Pavlem Lupjanem, ale mezitím vláda měla dojem že tady jsou lidé ohrožení bídou a že je třeba jim pomoct a tak vznikl Deštník proti drahotě,,” popisuje situaci s tím, že doba byla poněkud hektická.  Deník TO se tedy zkusil  podívat  blíže na to, v čem byla zmíněná  kampaň strategická.  

“Ústředním bodem” kampaně Deštník proti drahotě byla stejnojmenná  webová stránka s informacemi, kde hledat finanční podporu v případě nouze.  Při bližším pohledu se tato stránka jeví jako  celkem banální webová  nástěnka, která z podstatné části jen duplikovala běžně dostupné informace o sociální pomoci z webů MPSV a Úřadů práce. Požádali jsme zdroj blízký MPSV, aby se na stránku podíval a zhodnotil, nakolik mohla být pro občany přínosem. 

Duplikát za 24 milionů 

“Většina informací,  s jedinou výjimkou, kterou byl prostý výčet dodavatelů elektriny, jsou  informace, kterí lze najít na  webu Úřadu práce a MPSV. Ostatně jinde než na Úřadech práce stejně nikdo žádné dávky nedostane, takže mi není jasné, proč bylo nutné směřovat najednou občany 30 let zvyklé komunikovat s Úřady práce  někam jinam jen proto, že to tak dělají v Británii,” říká k tomu lakonicky náš zdroj. A pokud jde o dodavatele energií? “Na stránce se stejně píše jen to,  že “je potřeba, aby se zákazníci o svou situaci sami zajímali a nové smlouvy s dodavateli sjednali sami.” Na to by asi nikdo sám nepřišel,” dodává se smíchem. 

“Nemáte pravdu, ta stránka shromažďovala informace z různých resortů,” namítá Pavel Lupjan ale na naši otázku, která informace, kromě telefonních čísel dodavatelů energií, spadá pod jiný resort než MPSV, už odpověď nemá. “Já tady po dvou letech nechci probírat obsah té stránky, protože už si to nepamatuji,” protestuje. Jak Klíma tak Lupjan ale trvají na tom, že kampaň pomohla zvýšit povědomí občanů o možné pomoci. Data už ale k dispozici nemají. Deník TO si je proto hodlá dodatečně vyžádat. 

Mediální kampaň Deštník proti drahotě stála 24 milionů. A co se o výsledku dá říct po dvou letech? Stránky, které měly být rozcestníkem pro veškeré formy pomoci občanům, už dnes nikdo neaktualizuje. Snad je to proto, že Deštník proti drahotě už  díky osvícenému vedení státu nikdo nad hlavou nepotřebuje.  Ale kdyby přece jen, doporučujeme obrátit se zase postaru na Úřad práce. Možná to není strategické, ale rozhodně je to jistější.  Při čekání ve frontě si žadatel o dávky už za pár dní bude moci přečíst něco o odkazu 21. srpna, Otakar Foltýn slibuje, že to bude velkolepé. A strategické.