Konec utrpení strategického koordinátora Foltýna: Emko zveřejňuje seznam referentů STRATKOMu

Koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn byl v uplynulých dnech opět veřejně tázán na smysl utajení zaměstnanců Odboru strategické komunikace na Úřadu vlády. Otázky na toto téma padly jednak na schůzi sněmovního mediálního výboru, kam byl pozván a následně i v  rozhovoru pro Prima CNN. Foltýn v obou případech zmínil, že by byl raději, kdyby byla jména referentů STRATKOMu veřejně známá. Rozhodla jsem se proto, že mu vyjdu vstříc a jeho dilema ukončím.

Hybridní Hamplová

Žádost o jména referentů jsem poprvé Úřadu vlády adresovala krátce po nástupu Otakara Foltýna do funkce strategického koordinátora. Věděla jsem totiž, že z dob předchozího působení Michala Klímy je ve STRATKOMu zaměstnána Ludmila Hamplová, která ovšem současně v médiích předstírá nezávislou novinářku, což je v rozporu s etickým kodexem novináře. Mým cílem bylo zjistit, zda s rozšířením odboru o dalších patnáct lidí v něm nedostalo příležitost k přivýdělku víc aktivních novinářů. K mému překvapení, ale Úřad odmítl jména referentů sdělit, ačkoliv mu to přímo ukládá zákon o svobodném přístupu k informacím. 

„Zveřejnění požadovaných informací by mohlo dotčeného zaměstnance poškodit ve společnosti včetně negativního odrazu ve veřejném mediálním prostoru a ve vztahu k dezinformační mediální scéně, a v důsledku toho i v osobním či rodinném životě, případně by mohl jejich nesprávný či nepřesný výklad vést ke zpochybňování jím vykonávané práce,“ píše se v rozhodnutí. 

Podnět k přezkumu, který jsem v reakci na tuto svévoli podala, leží již několik měsíců u Úřadu na ochranu osobních údajů, který je odvolacím orgánem. Verdikt zatím není znám. Otakar Foltýn postup Úřadu vlády opakovaně mediálně obhajuje jako nutnost: “Pro mne osobně by bylo podstatně jednodušší a příjemnější ta jména těch pracovníku zveřejnit, nicméně se domnívám, že jsou právní důvody proto, aby zveřejněna nebyla,” řekl Foltýn minulý týden poslancům na jednání sněmovního mediálního výboru bez toho, že by tyto právní důvody blíže upřesnil. 

Zničené životy referentů

Svou úvahu o důvodech nezveřejnění rozvedl následně v rozhovoru pro Prima CNN, kde řekl, že se v této věci střetávají dva zcela legitimní požadavky – na jedné straně transparentnost státní správy, na té druhé její efektivita. „V tomto případě vyplývá ze současné bezpečnostní situace a charakteru informačního prostředí, že má přednost druhý jmenovaný faktor…. Kdybych měl jiný názor, žádná efektivnost nebude – ti lidé by raději zalezli do kanceláří a nevystrčili by ani nos. Navíc jim zničíte životy, což je přesně to, co paní Bazalová chce,“ vysvětlil v Prima CNN Foltýn.

Pro připomenutí: Svou žádost o zveřejnění jmen úředníků placených občany opírám o zákon o svobodném přístupu k informacím:

§8a, odst.2: „Povinný subjekt poskytne osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo o jeho funkčním nebo pracovním zařazení.“

Zatímco legitimita mého požadavku je zjevná, argumentace Otakara Foltýna zůstává na vodě. V kterém zákoně se hovoří o tom, že přednost před transparentností veřejné správy má efektivita, není jasné. 

Komunikace za všechny peníze

O jaké efektivitě Otakar Foltýn mluví, je rovněž záhada. Poslankyně Ivana Mádlová (ANO) zveřejnila v uplynulých dnech odpověď premiéra Fialy na svůj dotaz, jaký byl rozpočet STRATKOMu v roce 2024. Odpověď je šokující: “V roce 2024 byl schválený rozpočet ve výši 60 milionů Kč z čehož bylo v roce 2024 čerpáno 43 557 518 Kč. Dále pak oddělení disponovalo nárokovými prostředky na dopady válečného konfliktu na Ukrajině v celkové výši 7 850 000 Kč, z čehož bylo čerpáno 6 328 780 Kč.” Jak efektivně byly tyto částky vynaloženy vzhledem k (ne)viditelným výsledkům “strategické komunikace státu”, nechť si laskavý čtenář odpoví sám. 

Foltýn neupřesnil (ač zdůrazňuje, že má právní vzdělání), podle jakého zákona mají právo úředníci nepracovat, přesněji řečeno “zalézt a nevystrčit nos z kanceláře”, pokud jsou jejich jména veřejná. Vyslovit takovou úvahu ve světle výše uvedených částek, které byly vyplaceny na provoz odboru strategické komunikace z kapes daňových poplatníků, je doslova troufalost. 

Pro ilustraci: Z odpovědí na moje předchozí dotazy vyplývá, že mzdové náklady na vedoucí pracovníky STRATKOMu jsou v průměru okolo 80 tisíc korun měsíčně, náklady na platy řadových referentů činí v průměru 50 tisíc korun. Informaci, že v případě prozrazení svého jména mohou “nevystrčit nos z kanceláře” by jistě uvítaly například referentky Úřadů práce, které se za menší plat denně potýkají s agresí některých klientů, ale žádnou možnost pracovat v utajení jim zákon neumožňuje.

Provokatér Foltýn

Není přitom známo, že by kterýkoliv z veřejně známých či mnou odhalených zaměstnanců STRATKOMu čelil výhrůžkám, krom samotného Otakara Foltýna, který ovšem svými neomalenými výroky proti sobě část veřejnosti popuzuje a lze se oprávněně domnívat, že tak činí záměrně. Jako důkaz nebezpečí, jimž je nucen čelit, ukazuje Foltýn opakovaně v médiích fotografii křídou nakreslené šibenice na silnici s nápisem “Žid Foltýn bude viset”. Jakkoliv je takové jednání nutné bezpodmínečně odsoudit, konstatuji, že s podobně agresivními projevy se bohužel setkává řada veřejně činných osob, novináře nevyjímaje. Žádný důvod, aby kvůli tomu přestali pracovat a “nevystrčili nos z kanceláře”, to samozřejmě není. Od vyhodnocení míry nebezpečnosti takových (nepřijatelných) výhrůžek je zde policie, která má pravomoc tyto nenávistné projevy stíhat. Pokud by se Foltýn či referenti STRATKOMu ocitl v reálném nebezpečí, mají samozřejmě nárok na policejní ochranu. Nic ale nenasvědčuje tomu, že by něco takového bylo nutné. Po pravdě, daleko častěji než výhrůžkám čelí Foltýn na sociálních sítích výsměchu, o nějž si svými vystoupeními v médiích vyloženě říká. Jeho výrok o sviních či věta “Kdo mě viní z cenzury, kolaboruje s Ruskem” a další jeho hlášky se už staly studnicí lidového humoru.

Foltýn také opakovaně zdůrazňuje, že prozrazení jmen referentů by znamenalo, že svou práci nebudou dále vykonávat a z úřadu raději odejdou: “Já vám garantuji, že lidé v těchto pozicích v takovém případě nebudou chtít pracovat pro stát.” Ani zde není jasné, oč toto tvrzení opírá. I když jsem již několik jmen zveřejnila, žádný referent STRATKOM kvůli tomu neopustil. Naopak, jediná zaměstnankyně, která ze STRATKOM v poslední době odešla - Adriana Dergam, tak podle dobře informovaných zdrojů učinila po neshodách s Foltýnem. A naopak - historička Marie Koldinská, jejíž totožnost jsem navzdory utajování Úřadu vlády prozradila, s hrdostí uvedla na svém Facebooku: 

“....Kdyby snad někdo uvěřil, že moje práce pro StratKom probíhala v utajení, a že toto moje angažmá bylo "odhaleno", musím ho vyvést z omylu. K práci pro StratKom se od počátku otevřeně hlásím - viz např. text o kampani Stratkomu "Můj 68", který jsem jakožto spoluautorka této kampaně zveřejnila na FB už 21. srpna 2024. Nestydím se za práci pro svou zemi. Naopak, jsem na ni hrdá…”

Koldinská také uvedla, že pracovat pro STRATKOM bude i nadále. Podobně odpověděl na můj dotaz i kreativec Ivan Manolov. I jeho jméno se díky mému textu dostalo do širšího povědomí, i on ale v rozhovoru se mnou odmítl, že by své angažmá ve STRATKOMu tajil: 

“Já se k tomu hlásím veřejně, myslím, že je to důležitá věc, protože jsou tady hodnoty a témata, na kterých by měla být široká politická shoda. Jsou to ústavní témata, tedy ochrana lidských práv, je to naše partnerství a ukotvení v důležitých evropských strukturách a v NATO a jsem přesvědčený, že se o tom musí mluvit.“

Strakovka? Tady je plukovníkovo

Koho tedy Otakar Foltýn před občany chrání, ví asi jen on sám. Vzhledem k tomu, že i na svém předchozím působišti u Vojenské policie budoval nezákonnou “utajenou buňku”, jejíž činnost byla naštěstí záhy prozrazena, lze se důvodně domnívat, že motivaci Otakara Foltýna bude nutné hledat spíše v jeho osobnostních a povahových rysech. O to překvapivější je postup Úřadu vlády, který mu toto jednání toleruje. Foltýn totiž veřejně přiznává, že nápad utajit jména zaměstnanců vzešel z jeho hlavy a odmítá jej přehodnotit. 

“Pokud nedostanu pokyn od příslušné instituce, jména členů svého týmu nezveřejním…Rozhodně nebudu vydávat spolupracovníky paní Bazalové, jež náleží do mediálního prostoru, který nepovažuji za konstruktivní – dokonce byť jen za demokratický,” uvedl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. 

Pomiňme zmínku o “nedemokratickém prostoru”, kam bych údajně informaci rozšířila. Že je Otakar Foltýn podobnými komickými výroky už proslulý, již bylo řečeno. Důležitější je to, co Foltýn svým prohlášením sugeruje. Otakar Foltýn totiž není zaměstnancem Úřadu vlády a jako takový nemá žádnou pravomoc rozhodovat, co Úřad vlády zveřejní, či nezveřejní. Vypracováním odpovědi na dotazy podle Zákona o svobodném přístupu k informacím bývá obvykle pověřován právní odbor Úřadu vlády. Ostatně jeho vedoucí Jan Večeřa je také nejčastěji pod odpověďmi na mé dotazy podepsán. Pokud se žadatel o informace odvolává, pak se žádost o informace dostává k takzvané rozkladové komisi, ani v té nemá Otakar Foltýn žádný hlas. 

Pokud ovšem Úřad vlády funguje tak, že dělá, co mu plukovník Foltýn, coby zaměstnanec Vojenské kanceláře prezidenta republiky uloží, pak je to zcela jiný vzkaz, který nám plukovník Foltýn posílá, a jako takový je třeba ho číst. A zcela vážně se civilních státních zaměstnanců, kteří složili služební slib, tázat, co je k takovému nelegitimnímu postupu vede. 

Kdo odpovídá za Foltýna a za co je odpovědný Foltýn?

Referenti Odboru strategické komunikace rovněž nejsou “Foltýnův tým”. Otakar Foltýn není formálně nadřízeným zaměstnanců STRATKOMu. Vzhledem k tomu, že není zaměstnancem Úřadu vlády, jejich nadřízeným ani být nemůže. Odpovědnost za veškeré výstupy STRATKOMu nese ředitel odboru, kterým je Oldřich Bruža. 

V této souvislosti není bez zajímavosti, že jako zaměstnanec Úřadu vlády je ředitel odboru strategické komunikace Bruža povinen řídit se článkem 1 rozhodnutí vedoucího Úřadu vlády č. 10/2015 o způsobu komunikace Úřadu vlády se sdělovacími prostředky. Podle tohoto nařízení jsou zaměstnanci Úřadu vlády až na přesně stanovené výjimky oprávněni poskytovat informace sdělovacím prostředkům pouze na základě předchozího souhlasu ředitele Odboru komunikace, kterým je v současné době Václav Smolka. Veškeré komunikační výstupy směrem k médiím (a tedy veřejnosti) musí tedy mít dle tohoto nařízení Bruža schváleny Václavem Smolkou, nikoliv Otakarem Foltýnem.  

Úkolem Foltýna dle statusu, který pro jeho roli vypracovala vláda, je “koordinovat” činnost Odboru strategické komunikace. Tato dichotomie - tedy koordinuje, ale neodpovídá - která od počátku jasně směřovala ke střetu, se dle očekávání projevila krátce po nástupu první ředitelky STRATKOMu, Adriany Dergam. Její spolupráce s Foltýnem dlouho nevydržela a Dergam byla záhy odvolána, jak již bylo zmíněno, právě pro rozdílné pohledy na řízení STRATKOMu.

Nekoncepčnost, s jakou byla pozice strategického koordinátora zřízena, se vyjevuje i za hranicemi Strakovky. Proti Foltýnově případnému vměšování do své agendy se vymezilo i ministerstvo vnitra. Foltýn se totiž dle statusu má “podílet na koordinaci komunikačních aktivit všech relevantních resortů a prvků veřejné správy.” Jak jsem zjistila, v praxi to vypadá tak, že je Foltýn sice (částečně) informován, co se v jiných resortech - pokud jde o strategickou komunikace - děje, žádný vliv na určování jejich agendy ale nemá: “.. Ministerstvo vnitra i nadále pracuje na zadaných úkolech, které vyplývají z jeho působnosti a jmenování vládního koordinátora nemá na plnění těchto úkolů vliv. Vládní koordinátor není oprávněn úkolovat zaměstnance ministerstva,” odpověděl na můj dotaz tiskový odbor Ministerstva vnitra.

Foltýnovy skandály

Foltýn si v rozhovoru pro CNN Prima NEWS postěžoval, že úřad je „důsledně zaplavován žádostmi Bazalové podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím“. „Velmi pečlivě na její dotazy odpovídáme. Zatím z nich nebyla schopná uvařit nic tak skandálního, jak neustále tvrdí. … Uvedl také, že pokud by to bylo pouze na něm, klidně by jména sdělil. „Dokonce by se mi ulevilo, aspoň bych nemusel poslouchat lži podobných kreatur. Mohl bych si žít v pohodě a nebýt neustále obviňován, že něco zatajuji.”

Otakar Foltýn se opět snaží ohýbat realitu. Kupříkladu odchod Marie Koldinské z České televize, odvolání dramaturga pořadu Historie CS Čestmíra Fraňka a dočasné přerušení vysílání tohoto publicistického cyklu, které následovalo po odhalení, že moderátorka České televize pracuje v propagandistickém oddělení na Úřadě vlády, lze jistě považovat za dostatečně skandální výsledek jeho nezákonného postupu s utajováním veřejné informace. 

Pokud jde o břímě, které musí Otakar Foltýn na svých bedrech nést, dovoluji si touto cestou definitivně ulevit jeho trápení a zveřejňuji tímto seznam zaměstnanců STRATKOMu. 

Seznam zaměstnanců Odboru strategické komunikace na Úřadu vlády:

Oldřich Bruža

Josef Dobrik

Jakub Podroužek 

Marie Koldinská

Ivan Manolov

Eliška Štaudová  

Jan Lucian Jeřábek   

Zuzana Schreiberová 

Lukáš Fibrich

Martin Vašíček  

Petra Vykydalová

Stanislav Gazdík

Ludmila Hamplová

Jitka Černošová

Jiřina Nováková

Seznam není kompletní, zbývající tři jména nechám na Otakaru Foltýnovi, až mu přijde rozhodnutí z ÚOOÚ.