Dokáže se láva protavit skrz ochranný val, co budují Islanďané?

Nad dopisy čtenářů. Dotaz: nesnaží se Islanďani s valem zbytečně? Nedokáže se jím láva protavit?

Islanďané se pokouší vybudovat ochranný val okolo geotermální elektrárny Svartsengi. Tedy zopakovat postup, který si vyzkoušeli během první erupce sopky Fagradalsfjall. Tehdy v jednom údolí navršili do cesty postupujícímu lávovému proudu stěnu zeminy. A ono to "fungovalo" (na čas...). Jak to?

Protože když se láva bazaltového složení - což jsou lávy, které nám zpravidla tečou po poloostrově Reykjanes - dostane na povrch, mívá sice teplotu okolo 1100 až 1200°C, jenže... tohle je teplota v místě výstupu na povrch! Schválně se podívejte na rozsah teplot zachycených termální kamerou. Uvidíte, že jsou teploty o DOST nižší. Jak to?

Protože nám láva samozřejmě na povrch chladne. A to docela fofrem.

Na kontaktu mezi lávovým proudem a ochranným valem tak není teplota 1200 °C, ale o pár stovek stupňů méně. A když se podíváte do literatury, jaká je teplota na tavení čediče (což bude materiál, ze kterého asi ten val vlastně staví), k jeho roztavení potřebujete 1175 až 1300 °C.

A to tam prostě k dispozici není. Proto lávový proud nedokáže ochranný val roztavit. Neznamená to, že se to nikde nikdy neděje - děje. Na Měsíci tavením podloží kvůli tečení extrémně teplé lávy například vznikly (nejspíš) zvláštní brázdy, kterým říkáme sinuous rilles

Ale aby k tomu došlo, musí se na povrch dostat lávy o extrémní teplotě. Tedy takové, které byly hojné na počátku života planet a měsíců, pač tělesa měly více tepla, ale dneska se s nimi u sopečných erupcí už nesetkáváme.

Pokud byste chtěli víc detailů, pak si pusťte video, které jsem k tomu zrovna pustil do světa.