Údajně stojí na Kampě v místě, kde před více než 600 roky klapal malý první pražský mlýn, a postupně tu vyrůstaly mlýny další, větší a výkonnější.

Legendy kolem Kampy

Kampa byla původně zarostlá hustým, neprůchodným lesem, a zřejmě nejmohutnějším stromem byl dub rostoucí na vltavském břehu. Legenda sice hovoří o tom, že když byl tento „osm sáhů tlustý“ (přes 14 m silný) stromový obr porážen, vylétla z jeho koruny sova – slovanský posvátný pták přinášející štěstí, po němž byl nazván nejen první zdejší mlýn, ale i mlýny novější.

U Kampy se prý usadili vodníci. Jeden se jmenoval Purkrábek a podle Pavla Růta „často chodil k paní domu na smetanu a za komínem si nahříval záda“. Jelikož počet mlýnů se měnil a každý musel mít svého vodníka, je s Kampou spojován i Prejz (vyrábějící fajfky) či bezejmenný vodník, který hrál na housle; sice „neuvěřitelně falešně“, ale rád. Vodník Kabourek prý zase miloval pivo. Někteří další hastrmani si chodili ke zdejším hrnčířům nakupovat hrnečky; kramář, k jehož zákazníkům patřili, míval nejvíce kupců.

Historici legendám nevěří

Proto připisují „soví“ název mlýnů staroměstskému měšťanovi Václavu Sovovi z Liboslavě (*?—†1541), který postavil své tehdejší mlýny počátkem 16. století, k nimž přibyl také obytný dům a později i hamr, brusírny, pily a jirchářské valchy pro činění kůží. Odborníci odmítají i tvrzení, že zdejší Čertovka svým názvem připomíná čerty. Podle filologa B. Havránka (*1893—†1978) byl zřejmě odvozen od „dávného slovanského slovního kmene ´čer´ nebo ´čír´“, což znamená meze, hranice (např. pozemků).

O pohromy neměly mlýny nouzi

Poprvé tu prokazatelně hořelo roku 1541, kdy se požár šířil z Malostranského náměstí jak na Hradčany, tak na Kampu. V červenci 1648 se pro změnu v mlýnech usadili Švédové, kteří v červenci pronikli na Malou Stranu a Hradčany, a jejich jednotka usazená v Sovových mlýnech ostřelovala Staré Město pražské a možná pobořila i mnoho staveb včetně těch, které patřily k mlýnům.

Budovy Sovových mlýnů byly dřevěné a snadno vyhořely. K nové výstavbě patrně došlo roku 1589, kdy byly objekty již postaveny z kamene, samozřejmě kromě dřevěné části s mlýncem a vlastním kolem. Tato podoba mlýnských staveb se v podstatě nezměnila až do počátku 19. století.

Za týden se na Kampu ještě vrátíme.

***

Autorka: Stanislava Jarolímková
Úvodní ilustrace: Sova na Kampě údajně opouštějící svoji „obývací“ dutinu v dubu. (Kresba: © Jiří Filípek, archiv Prahy křížem krážem)
Text s originálními ilustracemi najdete na portálu Praha křížem krážem tady.

Praha křížem krážem

Sovovy mlýny, 1. část – Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové