Ahoj!
V dnešním příspěvku se věnuju tomu, co dělat, když adaptace nejde podle plánu. Ať už vaše dítě pláče, když ho odvedete do školky, nebo je po ní extrémně unavené a nevrlé, existují způsoby, jak tyto situace zvládnout. A hlavně v tom všem nezapomínejte na sebe! Sebepéče není luxus, ale nezbytnost. Jdeme na to!
Klíčové myšlenky:
💡 Uznání pocitů dítěte: Pokud dítě pláče, je smutné nebo vyjadřuje obavy při odchodu do školky, nesuďte jeho emoce, zkuste je uznat. I když to někdy bude velmi těžké.
💡 Uznání vašich pocitů: Všechny vaše emoce související s nástupem dítěte do školky jsou normální. Křičte, plakejte, bušte do věcí, pokud to potřebujete. Mluvte o svých pocitech, nejste v tom sami.
💡 Flexibilita a přizpůsobení: Zkuste být otevření různým přístupům a počítat s tím, že co minulý týden fungovalo, tento týden fungovat nemusí.
💡 Loučení: Odborníci doporučují krátké, ale milé loučení. Krátké, ritualizované loučení je pro dítě srozumitelnější a méně stresující.
💡 Rutina: Snižuje stres z neznámého a poskytuje dítěti strukturu. Stačí maličkosti, které budou pro dítě předvídatelné, např. oblíbený plyšák, kterého budete každý den nosit do školky, chůze po schodech do školky, nasedání do auta nebo tramvaje, balancování po patníku. Nebojte se experimentovat.
💡 Komunikace se školkou: Jeden z nejdůležitějších faktorů, který může urychlit adaptaci. Pokud adaptace nefunguje, ptejte se učitelů na otázky typu: Sní moje dítě něco? Zajde se vyčůrat? Dokáže se ponořit do samostatné hry? Pokud je alespoň na jednu z těchto otázek odpověď ano, jste na dobré cestě.
💡 Separační úzkost: Jak poznat, kdy se jedná o náročnou adaptaci a kdy může jít o separační úzkostnou poruchu? Pokud úzkost po 4 týdnech postupně odeznívá, není důvod k obavám. O separační úzkostné poruše přemýšlíme, pokud silná úzkost přetrvává déle než 4 týdny, kdy výrazně a každodenně narušuje běžné fungování dítěte. Každopádně tato porucha je relativně vzácná a dá se na ni pracovat až do odeznění.
Hry pro zpracování odloučení:
👉 Nikomu tě nedám: -text v sérii-
👉 Ještě nemůžu odejít: -text v sérii-
👉 Snad v pohodě odejdu: -text v sérii-
👉 Hra na kurýra: -text v sérii-
👉 Hra na pohřeb: -text v sérii-
👉 Hra s klubíčkem: -text v sérii-
Ať se vede,
KT
_______________________________
⏰ Časová osa:
0:00 Nástup do školky nefunguje
1:55 Jaké emoce a reakce jsou normální
3:56 Adaptace není lineární proces
4:42 Flexibilita v přístupu pomáhá
7:08 Důležitost komunikace se školkou
15:16 Terapeutické hry pro zpracování odloučení
V dnešním příspěvku se věnuju tomu, co dělat, když adaptace nejde podle plánu. Ať už vaše dítě pláče, když ho odvedete do školky, nebo je po ní extrémně unavené a nevrlé, existují způsoby, jak tyto situace zvládnout. A hlavně v tom všem nezapomínejte na sebe! Sebepéče není luxus, ale nezbytnost. Jdeme na to!
Klíčové myšlenky:
💡 Uznání pocitů dítěte: Pokud dítě pláče, je smutné nebo vyjadřuje obavy při odchodu do školky, nesuďte jeho emoce, zkuste je uznat. I když to někdy bude velmi těžké.
💡 Uznání vašich pocitů: Všechny vaše emoce související s nástupem dítěte do školky jsou normální. Křičte, plakejte, bušte do věcí, pokud to potřebujete. Mluvte o svých pocitech, nejste v tom sami.
💡 Flexibilita a přizpůsobení: Zkuste být otevření různým přístupům a počítat s tím, že co minulý týden fungovalo, tento týden fungovat nemusí.
💡 Loučení: Odborníci doporučují krátké, ale milé loučení. Krátké, ritualizované loučení je pro dítě srozumitelnější a méně stresující.
💡 Rutina: Snižuje stres z neznámého a poskytuje dítěti strukturu. Stačí maličkosti, které budou pro dítě předvídatelné, např. oblíbený plyšák, kterého budete každý den nosit do školky, chůze po schodech do školky, nasedání do auta nebo tramvaje, balancování po patníku. Nebojte se experimentovat.
💡 Komunikace se školkou: Jeden z nejdůležitějších faktorů, který může urychlit adaptaci. Pokud adaptace nefunguje, ptejte se učitelů na otázky typu: Sní moje dítě něco? Zajde se vyčůrat? Dokáže se ponořit do samostatné hry? Pokud je alespoň na jednu z těchto otázek odpověď ano, jste na dobré cestě.
💡 Separační úzkost: Jak poznat, kdy se jedná o náročnou adaptaci a kdy může jít o separační úzkostnou poruchu? Pokud úzkost po 4 týdnech postupně odeznívá, není důvod k obavám. O separační úzkostné poruše přemýšlíme, pokud silná úzkost přetrvává déle než 4 týdny, kdy výrazně a každodenně narušuje běžné fungování dítěte. Každopádně tato porucha je relativně vzácná a dá se na ni pracovat až do odeznění.
Hry pro zpracování odloučení:
👉 Nikomu tě nedám: -text v sérii-
👉 Ještě nemůžu odejít: -text v sérii-
👉 Snad v pohodě odejdu: -text v sérii-
👉 Hra na kurýra: -text v sérii-
👉 Hra na pohřeb: -text v sérii-
👉 Hra s klubíčkem: -text v sérii-
Ať se vede,
KT
_______________________________
⏰ Časová osa:
0:00 Nástup do školky nefunguje
1:55 Jaké emoce a reakce jsou normální
3:56 Adaptace není lineární proces
4:42 Flexibilita v přístupu pomáhá
7:08 Důležitost komunikace se školkou
15:16 Terapeutické hry pro zpracování odloučení
20:40
nebo se přihlaste