Praha roku 2069. Nové technologie, neony osvětlující červeň pražských střech a společnost prolezlá korupcí a zločiny. Centrum Prahy je obehnané Zdí a jeho vztahy s vnějšími sektory města jsou napjaté. Situace dojde až do bodu, kdy všemi otřese bestiální vražda. Kriminalistka Sanda Šemberová se ujímá vyšetřování a spolu s čínským detektivem z e-policie se pouští do rozplétání nebezpečných informací k dopadení vraha.
Michal Sirotek není v literárním světě úplně neznámým jménem. Od roku 2010 se aktivně zapojuje do literárních soutěží a v roce 2016 získal Cenu Karla Čapka za novelu Nachové pustiny, která vyšla v tištěném sborníku. V roce 2012 debutoval hororovou povídkou Jen prach publikovanou v časopisu XB-1. Jeho povídky se objevily i v časopisu Pevnost nebo ve sbírce MLOK Jiřiny Vorlové. Kromě literární tvorby se věnuje i té grafické. Ilustroval knihy pro nakladatelství Golden dog, svou tvorbu zveřejňuje na instagramu a grafikou se i živí. Pracuje jako reklamní grafik v mediálním domě.
„Naše oběť byla korunovanej cvok,“ zhodnotil Rajnoch setkání, když byli venku.
„Chtěla jít příkladem,“ opáčila Sandra. „Technologií se netřeba obávat. Budujete svoje lepší já… však ta hesla znáš.“
„Kraviny. Člověk, kterej si nechá dobrovolně vydloubnout zdravý oko, je magor. Tečka.“
Rajnoch nebyl masňák. Jako každý na kriminálce měl voperovaný interlink. Před dvěma dekádami se stal povinnou výbavou všech detektivů. Díky tomu mohli operativci vzájemně komunikovat na zabezpečené frekvenci a připojit se na městskou síť. Jenže mikročip byl něco jiného než drastický a nezvratný zásah do organismu.
Jako každá nová technologie byly implantáty některými pranýřovány jako hrozba společnosti. Od třicátých let nabízely augmentační komplexy přímé propojení se sítí. Ovládání technologií skrze gesta a později pouhou myšlenkou.
Navyšování fyzických i psychických možností, pomoc zraněným po nehodách, napravování genetických rozmarů přírody a určování směru budoucnosti. Odpůrci tvrdili, že kybernetika odlidšťuje a vede k sociální degeneraci, že si lidé příliš zahrávají s evolucí. Obhájci odpovídali, že opozice nemá pro svá tvrzení relevantní důkazy. Některé kultury a náboženské církve považovaly transhumanismus za zločin či perverzi. Jiné za správnou cestu budoucnosti.
Hned na prvních stranách se setkáváme s obětí. Není na co čekat! Vrah je připraven pustit se do díla a čtenář je teprve na samém začátku této velké zamotané kyberpunkové jízdy. Nejde však jen o vraha, oběť a detektivní linku. Autor v tomto díle vytvořil svou představu fungování a vzhledu Prahy v roce 2069. Čtenář má tak možnost setkat se s moderními technologiemi, technickými vymoženostmi a “udělátky” a zároveň se podílet na vyšetřování bestiální vraždy. Skvělá kombinace detektivky a sci-fi v našem českém, pražském, prostředí.
Postav je tu tolik, že by s trochou nadsázky zaplnily snad polovinu fotbalového stadionu. Vyznat se v tom, kdo je kdo a kdo ke komu patří, může být pro nepozorného čtenáře trochu oříšek. Z hlediska propracovanosti je to ale delikatesa pro všechny, kteří si potrpí na propracované charaktery postav a příběhy tažené právě jimi.
Tato sci-fi detektivka není žádným oddechovým čtivem. Při čtení je třeba vnímat text pozorně. Jde sice o Prahu, která by měla být českému čtenáři důvěrně známá, ve světě Zresetuj mě se však objevuje spousta nových věcí, politických rozmíšek a podstatných historických událostí, které zahýbaly se společností a pro děj jsou podstatné.
Michal Sirotek tady rozehrává hned několik dějových linek, které se postupně proplétají a doplňují. Je to zamotaná akční jízda, u které je dobrá soustředit se na detaily a nenechat se ničím a nikým rozptylovat, aby čtenáři nic neuniklo.
Kvalita této knihy mluví sama za sebe a jakmile se do ní čtenář pustí, těžko se bude dostávat ze spárů moderních technologií, nebezpečných gangů v sektorech, kterým je lepší se vyhnout a samozřejmě rozplétání detektivní linky a odhalování toho záhadného padoucha, který bestiálně vraždí obyvatele Prahy.
Velké doporučení milovníkům sci-fi a těm, kteří chtějí zkusit detektivku v modernějším kabátku než jsou ty klasické od Agathy Christie.
V knize Zresetuj mě, která se odehrává v Praze roku 2069 - tedy v poměrně daleké budoucnosti - se objevuje velká spousta nových moderních technologií, vymožeností a ‘udělátek’. Který z těchto technických objevů z Prahy roku 2069 byste ocenil i v Praze roku 2023?
Vybrat si z toho množství high-tech „hraček“ není jednoduché :D Kdybych to bral čistě prakticky, nepohrdl bych technologií, která by usnadnila učení cizích jazyků. Ovládnout jakýkoli jazyk světa na profesionální úrovni lusknutím prstů. Podobná technologie se v mém románu nachází. Ale jak už to bývá, nic není zadarmo... ani v roce 2069.
Prahu v roce 2069 popisujete jako takové multinárodnostní a multikulturní město. Všimla jsem si, že kromě Čechů tu výrazněji převládají Asiaté. Proč právě oni? Proč ne třeba Norové nebo Afričané? Zajímáte se o Asii a její národnosti i mimo své příběhy, nebo jde jen o Vaši představu budoucnosti obyvatel Prahy?
Už při vymýšlení příběhu jsem věděl, že knize sedne temnější nádech. Nejen v rovině kriminální zápletky ale celkově. Vychází to i z podstaty subžánru cyberpunk. Navzdory technologickému vývoji se Praha roku 2069 zmítá velkými problémy. Společenskými i ekonomickými. Město je rozvrácené, nespravedlivé a také velmi nebezpečné. V Centru Prahy to tak patrné není, ale jakmile člověk opustí bezpečné zóny, ocitá se defacto v betonové džungli. Západní svět v tomto smyšleném universu prošel drastickou změnou díky ekonomickému kolapsu i dalším krizím. Situace využila řada jiných zemí. Čína pak nejvíc. Proto v příběhu mezi cizinci dominuje toto etnikum.
Na Vašich webových stránkách jsem se dočetla, že jste vystudoval grafický design a grafikou se i živíte. Ve volném čase pak ilustrujete. Máte nějakou svojí vysněnou zakázku? Něco, co byste chtěl v grafice nebo ilustraci dělat, ale ještě jste nedostal tu možnost?
Před řadou let jsem měl ambice nakreslit komiks. Námětem byla moje starší povídka, kterou otiskl časopis XB-1. Šlo o příběh, který dnes považuji za stavební kámen románu Zresetuj mě. Protagonistou byl jeden z hlavních hrdinů mé knížky. Ale v mladším provedení a v jiné životní situaci. Na komiksu jsem začal pracovat, ale uvědomil jsem si, že tak velký projekt vyžaduje obrovské množství času, kterého se mi bohužel nedostávalo. A dnes na tom nejsem o moc lépe :D Ale třeba se mi to jednou povede... například v důchodu 😊
V minulosti psala recenze například pro nakladatelství Metafora či Fragment. Aktuálně se věnuje svému instagramovému účtu Knižní stránky, kde již čtvrtým rokem pravidelně zveřejňuje své hodnocení knih, pořádá společná čtení se svými sledujícími a pořádá také soutěže o knihy.