O scvrkávajícím se Merkuru!

Víte, co má společného planeta #Merkur se starým jablkem? Ne, tohle není začátek nekvalitního vtipu, ale příměr, který vám pomůže pochopit obrázek níže. Stejně jako se scvrkává staré jablko, scvrkává se i planeta Merkur. Proč? Jak moc? A furt? To si teď řekneme...#vesmírníček

Kdysi strašně dávno jsem psal vlákno, ve kterém jsem zmenšování se Merkuru detailně vysvětloval. Pokud tak máte čas a chcete tomu rozumět do hloubky, přečtěte si tohle starší vlákno! Pokud ale TL;DR, tak nabízím updatovanou a kratší verzi ;)

Merkur, nejmenší planeta Sluneční soustavy, je starý okolo 4,5 miliardy let a za tu dobu stihl docela dost vychladnout. A jestli pak víte, co se stane s tělesem, které vychladne?

Napovíme si. Jedu po silnici, najíždím na most, drc, drc a jedu dál. Proč to drc drc? Protože na mostě potkáte mostní závěry.

K čemu tam jsou? Aby se nám most nerozpadl a nezmizel... Když totiž most zahřejete , je o kousek větší, než když je vychlazený . Ano, materiály mění svůj objem v závislosti na teplotě. A mostní závěry dovolují, aby se tahle změna objemu (=délky) měla, kde odehrát.

Jenže co chudák planeta. Když se na Merkur na satelitních fotografiích podíváte, tak mostní závěry nenajdete... Schválně se přesvědčte sami. Nikde nic, co?

Když tak Merkur chladl, zmenšoval se. A to znamená, že se jeho povrch musel nějak deformovat, aby tohle zmenšování do sebe vstřebal. Jak? Tím, že tam vytvořil zvláštní hřbety, kterým odborně říkáme jako 'lobate scarps' a pro které Dobrovský s Jungmannem nevymysleli české slovo

Dneska si myslíme, že se od doby svého vzniku Merkur zmenšil o krásných 7 kilometrů! Ne, není to překlep. Dnes je přitom rovníkový průměr téhle planety 4879 km.

U většiny zvláštních hřbetů se domníváme, že jsou staré více jak 3 miliardy let. Proč? Protože je často překrývají velké impaktní krátery. Takže na povrchu musí být už dlooouho Dávalo by to smysl. Tehdy byl Merkur mnohem teplejší a tedy jeho hmota zabírala větší objem než dnes

Jenže otázka je. Jsou všechny tyhle hřbety tak staré? Není možné, že se Merkur scvrkává i dnes? A tím se konečně dostáváme k tomu, proč tohle vlákno píši Tým lidí z Open University v Milton Keynes (jo, toho místa, kde si hraju s vakuovou komorou!) pod vedením Benjamina Mana si všimla něčeho zajímavého.

Na snímcích pořízených sondou MESSENGER uviděli malé brázdy, které se táhly přes stovky kilometrů dlouhé hřbety

Nemusí se to zdát, ale ty jsou nesmírně zajímavé. Jsou poměrně malé. Na délku mají méně než 1 kilometr a hluboké jsou méně než 100 metrů. A to je zajímavé. Proč? Protože takto malé útvary na tváři cizích světů je strašně snadné smazat.

Jak? Za pomocí dopadů jiných těles na povrch planety/měsíce. Když tomu dáte dost času, cokoliv malého tak impaktní krátery překryjí. Odborně se tomu říká jako impact gardening a opět netuším, co na to čeština... Podstatné ale je, že přítomnost těchto malých brázd nám říká...

... že musí být (v geologickém chápání času....) velice mladé! Tým odhaduje, že méně jak 300 miliónů let. A to znamená potvrzení toho, že se Merkur musí smršťovat i "dnes"! Máme tak krásný doklad o tom, že i Merkur je nejspíše nadále tektonicky aktivní!

Nemělo by nás to ale tolik překvapovat. Když totiž astronauté z několika misí Apollo rozmístili na povrchu Měsíce seismometry umožňující nám detekovat měsícotřesení, spatřili jsme, že se Měsíc třese v blízkosti velice podobných hřbetů.

Hřbety na Měsíci jsou samozřejmě mnohem menší než ty na Merkuru. Opět, nemělo by nás to překvapit. Měsíc je o dost menší než Merkur (3476 km vs. 4879 km). Tudíž se bude i méně smršťovat... hmoty v něm je totiž logicky méně :)

Nicméně je to krása vidět, že se i bez přítomnosti seismometrů na povrchu Merkuru podařilo doložit, že tam k poměrně silným #merkurotřesení-m (ha! by mě zajímalo, jestli jsem první, kdo kdy na TW tohle slovo použil) dochází i "teď". A to je pecka :)

Pokud se chcete o objevu dozvědět více a nebojíte se angličtiny, dejte si tento skvělý text od Davida Rotheryho. A nebo jestli si chcete užít planetologickou suchou angličtinu, pak tady máte odkaz na původní vědeckou studii, kde to máte faaaakt do detailu :)

A na závěr si dejme klasický product placement :)

Samozřejmostí pak je, že se o smršťování Merkuru můžete dočíst v naší dětské knize #Vesmírníček :) (která je skvělým vánočním dárkem pro vaše ratolesti!). No a pokud vás podobný styl polopatických vysvětlení baví, pak přesně pro vás je má druhá kniha #geostorky, ze které se můžete dozvědět fakt napínavou formou mnohé o geologických procesech odehrávajících se na naší Zemi! (a zrovna vyšel i ebook)!

No a pokud se vám má tvorba líbí a chtěli byste mě dále podpořit, máte možnost to udělat buď formou předplatného, nebo jednorázového příspěvku!

Zdroj obrázku: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington