Ženy rodí málo dětí. Realita roku 2023 překonává nejhorší prognózy. Mainstream získal nejnovější, dosud nepublikovaná data od zdravotních pojišťoven.

V roce 2022 v Česku  klesl počet narozených dětí o 11 procent. S touto informací přišel letos v březnu ČSÚ. Demografové tehdy uklidňovali veřejnost, že za to může nižší počet žen v reprodukčním věku. Úhrnná plodnost českých žen je prý v průměru pořád stejná a k panice není důvod. Mainstream ale na základě zákona 106 o svobodném přístupu k informacím získal čerstvá data od zdravotních pojišťoven, ze kterých vyplývá, že plodnost žen dál klesá. A to velmi prudce. Dosud nikde nepublikované údaje za rok 2023  (červený sloupec) vyrážejí dech.

V roce 2022 v Česku  klesl počet narozených dětí o 11 procent. S touto informací přišel letos v březnu ČSÚ. Demografové tehdy uklidňovali veřejnost, že za to může nižší počet žen v reprodukčním věku. Úhrnná plodnost českých žen je prý v průměru pořád stejná a k panice není důvod. Mainstream ale na základě zákona 106 o svobodném přístupu k informacím získal čerstvá data od zdravotních pojišťoven, ze kterých vyplývá, že plodnost žen dál klesá. A to velmi prudce. Dosud nikde nepublikované údaje za rok 2023 (červený sloupec) vyrážejí dech. 

“Moje první reakce byla, že údaje ještě nejsou kompletní,” popisuje matematička Lucia Houfková překvapení, které ji čekalo při  prvnímu pohledu na prudký pokles křivky. Z pojišťoven se nám ale dostalo ujištění, že většina výkonů v daném období by už měla být vykázána a žádné výrazné změny už nečekají. 

Až dosud mohli statistici pracovat s daty ČSÚ, které končí zářím 2022. Čerstvějšími údaji disponují pouze zdravotní pojišťovny, případně ÚZIS. Data v požadované struktuře jsme získali od tří menších pojišťoven ČPZP, OZP a ZP Škoda. 

Lucia Houfková strukturu dat navrhla a získaná data pro Mainstream zpracovala.  Náklady, které si pojišťovny účtují za zpracovaní žádosti, Mainstream hradil z peněz, které získal od laskavých dárců ve veřejné sbírce.  Stojíme o to, aby se rozběhla veřejná diskuse na toto téma, zveřejnujeme proto  link na data a metodu výpočtu pro každého, kdo si chce ověřit výpočet nebo oponovat.

Úhrnná plodnost českých žen začala  klesat v únoru 2022 a jak je vidět z nejnovějších dat, v roce 2023 pokles strmě pokračuje. Že nejde chybu potvrzuje srovnání dat  pojišťovny ČPZP s dalšími zdravotními pojišťovnami - OZP a ZP Škoda. I tam vypadá situace podobně: 

“Z dat, která jsme získali, jednoznačně vyplývá, že pokles absolutního počtu dětí nelze vysvětlit pouze demografickými změnami ve věkové struktuře žen, ale musí mít ještě jinou příčinu. Na úhrnnou  plodnost totiž počet žen v jednotlivých věkových skupinách nemá vliv,” říká Lucia Houfková.  

Fürstova hypotéza

Informace o poklesu počtu narozených dětí budí rozruch už delší dobu. Oficiální data za první tři čtvrtletí loňského roku zveřejnil ČSÚ letos v březnu. Statistici ve své zprávě uvedli, že meziroční úbytek narozených v roce 2022 byl největší od poloviny 90. let 20. století. Činil téměř 11 procent.

A to není vše. ČSÚ také ukázal, že od roku 2022 klesá nejen počet narozených dětí, ale - a to je horší zpráva - i úhrnná plodnost žen, což je zjednodušeně řečeno očekávaný počet dětí na jednu ženu. 

Politici i část odborné veřejnosti začali volat po vyšetření příčin tak rapidní změny. Matematik Tomáš Fürst ze sdružení SMIS, jehož členové dlouhodobě kritizují bezhlavé očkování proti covidu, v této souvislosti upozornil na webu infakta, že zlom v plodnosti žen koreluje s obdobím, kdy se ženy v reprodukčním věku začaly očkovat  a vyzval, aby se příslušné úřady začaly zabývat možnou souvislostí. 

“Propad porodnosti se netýká jen Česka, stejné zprávy přicházejí z různých koutů světa. Farmakovigilanční databáze jsou plné hlášení žen o poruchách menstruačního cyklu po očkování. Člověk nemusí být Einstein, aby si domyslel, že když vakcína interferuje s menstruačním cyklem, může ovlivňovat i pravděpodobnost početí. A směrem nahoru to nebude,” říká Tomáš Fürst.

Kdo je tady Herodes?

Za svou výzvu ale sklidil drsnou kritiku provax DenikuN. Autor Petr Koubský jakoukoliv souvislost s očkováním tvrdě odmítl. Hned v úvodu textu prohlásil, že Tomáš Fürst záměrně vyrábí paniku a manipuluje veřejností. 

Společně s demografkou z katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Klárou Hulíkovou Tesárkovou Koubský ve svém textu dokazuje, že  Fürst ve své hypotéze nevzal v potaz měnící se demografickou strukturu. 

„Počet událostí jako narození a úmrtí je dán dvěma složkami – věkovou strukturou populace a intenzitou daného procesu,“ vysvětluje Hulíková Tesárková v DenikuN. Právě věková struktura populace má prý největší podíl na poklesu počtu narozených dětí. Do reprodukčního věku přicházejí slabé ročníky z 90. let, zatímco plodné období  předchozích silných ročníků pomalu končí.  

Obavy o nižší plodnost žen podle Koubského a Tesárkové nejsou na místě. Plodnost žen je podle DenikuN stabilní, dokonce i když za 2022 podle ČSÚ viditelně poklesla. Autor článku Petr Koubský pro tento výkyv našel vysvětlení, které  doložil následujícím grafem. “V roce 2021 vylétla plodnost zdaleka nejvýše z celého desetiletí, píše se v DeníkuN doslova. Pokles v roce 2022 je tedy prý jen vyrovnáním tohoto schodku. Ženy si takříkajíc “předrodily” děti v roce 2021, a proto se jich v roce 2022 narodilo o něco méně. Tak nepanikařte, radí Koubský.

“Každopádně lze konstatovat, že rok 2022 není z hlediska úhrnné plodnosti nijak výjimečný, v rámci uplynulého desetiletí se jeví jako průměrný. Nic nenasvědčuje, že by se během něj projevovaly atypické efekty snižující plodnost. Pokles počtu nově narozených dětí je nesporný, ale k jeho vysvětlení stačí vzít v úvahu, jak klesá počet žen v reprodukčním věku, další mechanismy nejsou nutné,” uzavírá své spekulace v DeníkuN Petr Koubský. 

Děti lomeno ženy

Koubského teorii zpochybnil hned vzápětí biostatistik Arnošt Komárek z MFF UK, rovněž  člen sdružení SMIS. Ve svých propočtech se zaměřil na meziroční počty  narozených dětí pro jednotlivé měsíce a došel k závěru, že vzhledem k tomu, že  změna je bezprecedentně skoková a dochází k ní prakticky z měsíce na měsíc (viz graf níže), nelze ji vysvětlit běžným demografickým vývojem. “Příčinou musí  být nějaká téměř jednorázová událost,” píše Arnošt Komárek.

Z grafu výše je patrné, že počty narozených dětí v roce 2021 klesly zhruba na úroveň roku 2011. Rozdílná je ale rychlost, s jakou ke změně došlo. Tehdy probíhal pokles plynule a počty narozených dětí klesaly postupně. V roce 2021 se dramatická změna odehrála skokově.  

Definitivní tečku za spekulacemi DenikuN o tom, že situace je nadmíru výtečná a s plodností žen se nic neděje, pak udělal předseda České statistické společnosti Ondřej Vencálek. Všiml si totiž podezřelého úbytku žen v reprodukčním věku, k němuž mělo dle dat ČSÚ dojít v roce 2021.

Záhadu zmizelých žen Vencálek hned také rozluštil. V roce 2021 totiž proběhlo sčítání lidu. Za několik předchozích let se údaje jen odhadovaly. V roce 2021 pak došlo ke korekci podle skutečných dat získaných ze sčítání. Jinými slovy - statistici několik let počet žen nadhodnocovali a v roce 2021 pak museli své odhady zkorigovat a uvést do souladu s realitou.  

Tato korekce, která upravila odhadovaný počet žen v populaci, ale měla zásadní dopad na výpočet plodnosti. V roce 2021 se počet narozených dětí vydělil nižším počtem žen, než by odpovídalo odhadům z předchozích let. Opticky to pak vypadalo, že plodnost v roce 2021 oproti předchozím rokům poskočila prudce nahoru. Ve skutečnosti se nic takového nestalo. Byla to jen papírová iluze. To si Petr Koubský bohužel neuvědomil, a proto udělal chybný závěr. Žádný velký skok v plodnosti v roce 2021, jak si ho maloval DenikN, ve skutečnosti nenastal.

Koubského teorie, že si ženy v roce 2021 odrodily děti do foroty a v roce 2022 se situace jen srovnala, tedy rozhodně nevysvětluje tak prudký úbytek novorozenců. Kam se nemluvňata poděla? Demografové i DenikN od té doby mlčí. 

Po příčinách poklesu plodnosti nepátrají ani novináři s výjimkou Daniela Kaisera, který si do diskuse Týdeníku Echo pozval předsedkyni zdravotního výboru Poslanecké sněmovny Zdenku Němečkovou-Crkvenjaš (ODS), vedoucí katedry demografie na Přírodovědecké fakultě UK, členku Národního institutu SYRI Jiřinu Kocourkovou a imunoložku Zuzanu Krátkou.

“V průběhu rozhovoru jsme se dozvěděli zajímavou informaci od paní poslankyně Němečkové, a to, že podle dat ÚZIS, která ona obdržela a my na ně teprve čekáme, se v roce 2022  neočkovaným ženám narodilo přes 53 tisíc dětí, zatímco očkovaným ženám jen 45 tisíc dětí. Překvapilo mne, s jakým klidem tuto informaci sdělila - dokonce dvakrát. Očkovaných žen ve fertilním věku je přitom v populaci mnohem více než neočkovaných,” popisuje Zuzana Krátká. 

Konec hry na schovávanou

Data, která získal Mainstream, ukázala, že strkat hlavu do písku už dál nejde. Vývoj v roce 2023 je burcující. A co je horší. Už víme, že v nejbližší době se klesající trend v počtech narozených dětí nezmění.

Mainstream se totiž zeptal pojišťoven ještě na jeden údaj - na počty ultrazvukových vyšetření, které budoucí rodičky podstupují ve 20.- 22. týdnu těhotenství. Toto vyšetření ženám proplácejí zdravotní pojišťovny, a tak o něm mají dobrý přehled.

“Díky tomu můžeme  nahlédnout do budoucnosti a odhadnout trend vývoje úhrnné plodnosti za cca 4 měsíce od měsíce ultrazvukového vyšetření,” říká Lucia Houfková.

“Princip výpočtu úhrnné plodnosti jsem aplikovala i na počty screeningů, díky nimž můžeme odhadout další vývoj.  Na počtu screeningů ve 20. týdnu těhotenství je změna trendu vidět už v říjnu 2021, což přesně koresponduje s pozorovanou změnou trendu úhrnné plodnosti v únoru 2022, tedy o 4 měsíce později, kdy ženy, které podstoupily screening, rodí,” popisuje Lucia Houfková metodu, jak k odhadu došla. “Trend vývoje plodnosti českých žen odvozený  z počtu screeningů naznačuje, že pokles bude pokračovat i v dalších měsících.” .

Co jsme tedy díky datům od pojišťoven zjistili? Ženy rodí méně dětí než dříve, což v kombinaci s tím, že ročníky matek jsou slabší, znamená ještě méně novorozenců v následujících měsících. Víme také, že k poklesu počtu narozených dětí došlo skokově. Dokud se nenajde jiný důvod, je třeba se vážně zabývat hypotézou, že vliv na tuto situaci mohlo mít očkování proti covidu, které u žen ve fertilním věku začalo zhruba devět měsíců před tímto datem. Na jiné vysvětlení si rádi počkáme. Tvrzení, že se nic neděje, už ale neobstojí.