Recenze: Eva Brykner - Beze stopy

V Bedfordu, malém městečku, které ze dvou stran obklopuje Černý les opředený spoustou záhad, žije Nora. Matka dvou dětí, která přišla o manžela a život se jí sype pod rukama. Další rána přijde nečekaně, jak už to tak bývá, a ztratí i to poslední, co ji po manželovi zbylo. Začíná pátrání, rozplétání tajností a boj s nevědomostí co bude dál. Psychothriller s výraznou detektivní linkou, jehož zapeklitost a nedůvěra v hlavní postavy zamotá hlavu nejednomu čtenáři. 

Debut mladé české autorky Evy Brykner, rodačky z Liberce, která miluje psy, knihy a sychravé počasí. Eva je učitelkou v mateřské škole a své povolání bere jako poslání. Vyrůstala na příbězích Agathy Christie a inspirací pro její vlastní literární tvorbu ji byly autorky Paula Hawkins a Shari Lapena. Nyní se spolu s manželem radují z výchovy malého synka a pejska.

--- Ukázka: ---

Všudypřítomné ticho jí připadalo nezvyklé. Byla to sice rajská hudba pro její uši po náročné noci plné křiku a neutichajícího pláče, bylo však častější, že se Ema budí jen chvíli poté, co pootevřenými dveřmi pokojíku zaslechne ruch z kuchyně. Většinou si nestihla ani dopít ranní kávu. 

Vyběhla jeleními skoky po schodech. Pootevřela dveře, které pokaždé při otevření vrzaly jako rozladěné housle. Zvuk, na který si zvykla a vlastně ho už nevnímala. Ucítila vůni, která byla tak typická pro Emin dětský pokoj. Zařizovala ho už sama, nedlouho po smrti manžela. A vzpomíná si velice živě, jak to pro ni bylo náročné. Dala do pokoje jen to nejnutnější, ale snažila se ho zútulnit ručně kreslenými ilustracemi na dvou protilehlých stěnách pokoje. 

Nyní je Emě půl roku a v jejím pokoji se stále nic nezměnilo. Nic nepřibylo. Nora už ode dveří viděla, že místo, kde měla ležet Ema, bylo prázdné. Peřinka ležela na podlaze. 

Ale Ema nikde.

--- konec ukázky ---

Samotný úvod nezačíná pro hlavní hrdinku Noru vůbec dobře. Čtenář se na prvních řádcích stává svědkem nešťastné události, která Noře úplně změní život. O rok později, kdy už se zdá, že bude vše jen lepší, ale nastává další šok - ztratí se malá Ema! Z každé věty sálá napětí, akce a velká bezmoc matky, která je se silami v koncích. 

Po stylistické stránce je text velmi dobře a svižně napsaný. Autorka hezky pracuje s jazykem, buduje napětí a umí čtenáře zaujmout a vtáhnout do děje. Kapitoly jsou psány z pohledu hned několika postav a vzájemně se velmi dobře doplňují. Co čtenář během čtení jedné kapitoly považuje za podezřelé, je mu v jiné vyvráceno a tak je to pořád dál, až vlastně nevíte, komu můžete věřit. O atmosféru se postarají i černobílé fotografie napříč knihou.

Díky chytře zvolenému vypravěčskému stylu se nabízí možnost poznat téměř každou z postav. Všechny mají své osobité charaktery a je při čtení na první dobrou znát, čí kapitolu právě čtete. Je však trochu zarážející, že byť jsou všechny kapitoly psány ve třetí osobě, kapitoly Nořina syna Maxe jsou v osobě první. Není to rušivé, spíš jen lehce nezvyklé. Max je velmi důležitým článkem příběhu, ale hlavní aktérkou je tu stále Nora, která zažívá další velkou životní ztrátu a zvolení první osoby u jejích kapitol by se možná nabízelo víc. 

Rušivým prvkem tu byla až příliš brzy a rychle budovaná romantická linka. Ve chvíli, kdy ji autorka začlenila do příběhu nepůsobila věrohodně a naopak se zdála spíš vložená na sílu. Aby tam zkrátka a dobře byla. 

Abychom to nějak shrnuli. Beze stopy se rozhodně řadí k těm lepším debutům! Fanoušci psychothrillerů si tu přijdou na své. Děj je svižný, čtivý a zaujme na první dobrou. Celým dějem se táhne výrazná detektivní linka a pátrání po malé Emě. No a samotný konec? Byť ho ostřílení čtenáři tohoto žánru možná budou čekat a nebude pro ně ničím novým, určitě se najde i pár těch, kteří zůstanou sedět s otevřenou pusou. Zdařilá žánrovka české autorky, která má co nabídnout a do budoucna se od ní jistě máme ještě na co těšit. 

• Hodnocení: 80 %

O knize:

• Název: Beze stopy
• Autor: Eva Brykner
• Nakladatelství: Bookla (2023)
• Počet stran: 188
• Vazba: pevná / vázaná, e-book
• Koupit knihu od nakladatele

Otázky na autora:

Pověz nám něco o svých pisatelských začátcích. Psychothriller Beze stopy je tvůj debut. Jak dlouho se psaní už věnuješ? Vyšly ti třeba i nějaké povídky v antologii, případně zapojuješ se do soutěží pro začínající autory? 

Když se zamyslím, píšu asi už od doby, kdy jsem se naučila držet tužku. Nejprve básničky, později povídky a poté i celé příběhy, které jsem ale nikdy dřív nedokončila. Beze stopy je mou první publikovanou knihou. Jednu soutěž jsem vyhrála, bylo to s básničkou v angličtině, ale bylo to ještě na střední. Jinak se do soutěží nezapojuju. Vlastně soutěž o vydání knihy byl velký krok mimo mou komfortní zónu, ale jsem zpětně nesmírně vděčná, že jsem do toho šla a mou knihu vybrali. 

Sama jsi nadšenou čtenářkou krimi a thrillerů. Četla jsi v poslední době nějakou českou nebo zahraniční krimi, kterou bys doporučila? 

No jéjé. Kolik máš času? :-D Já mám asi stěstí na výběr, ale já čtu samé dobré knihy. Je ti doufám jasné, že mě stavíš do nepříjemné pozice, protože nemůžu vyjmenovat všechny. Ale když se budeme držet českých luhů a hájů, tak určitě mám pár jmen, které nemůžu nezmínit. Letos jsem sama více začala číst krimi českých autorů a nestačila jsem se divit, co za poklady tu u nás ukrýváme. Určitě mezi ně patří Martin Štefko. Jeho styl je osobitý, drsný a podmanivý. Neznám nikoho, kdo by přečetl jednu jeho knihu a nechtěl číst další. Dále musím zmínit Terku Bartošovou, která mě naprosto učarovala a to jak knihou Vodník, tak i Klekánicí. A nesmím zapomenout ani na Janu Jánskou, která je úžasná jak autorka, tak i osoba.

Sledovatelé tvého instagramového účtu @eva_brykner už možná vědí, že pracuješ na nové knize Bez viny. Název napovídá, že by se mohlo jednat o volné pokračování Beze stopy, nebo je to jen domněnka? Prozradíš, na co se mohou čtenáři těšit? 

Bez viny nebude pokračování, nicméně se mi líbila myšlenka pojmenovat knihy tak, že se budu držet stejného vzoru. Vlastně název mi pomohli vybrat právě sledující na instagramu. Hrozně se mi líbí ta síla téhle platformy v tom, že můžu potenciální čtenáře zapojit do toho procesu vzniku knihy a to ať už při výběru obálky, názvu nebo jako své betačtenáře. Protože právě oni mi pomáhají dát knize ten tvar jaký ve výsledku má. Co se týče Bez viny, tentokrát se děj bude odehrávat zase někde jinde. Ani v Bez viny ani v Beze stopy nemám nikde konkrétně jmenovanou zemi, kde se příběh odehrává. Nechávám na čtenáři, aby si ho představil tam, kde mu to představivost sama zařadí. Stručně můžu říct, že to bude příběh o ztracených dětech, vině a nevině a hledání pravdy. Bude to opět kniha, kde se budou objevovat různé psychické nemoci a každá z postav si nese životem nějaké to tajemství. Je na čtenářích, zda se jim je podaří odhalit dřív, než otočí poslední stránku. Co myslíte, odhalíte pravdu včas?

-----

Recenzent: Monča Zedníčková

V minulosti psala recenze například pro nakladatelství Metafora či Fragment. Aktuálně se věnuje svému instagramovému účtu Knižní stránky, kde již čtvrtým rokem pravidelně zveřejňuje své hodnocení knih, pořádá společná čtení se svými sledujícími a pořádá také soutěže o knihy. 

• Knižní stránky - instagramový profil